Pokud řídím své auto, jsem já ovladačem rádia. Přes to nejede vlak.
Ráno mi řve rádio na plný kule, zpívám si. Ale nikoho nevozím. Když odpoledne vezu občas kamarádku, povídáme si. Pokud bych měla denně vozit kolegyni (kolegyni, která není zrovna kamarádka), kterou má pak x hodin v kanceláři - hrálo by rádio po mém, jen bych se asi ostýchala zpívat. Každý, kdo se mi nacpe do auta může přece vystoupit... pokud se mu nelíbí hudba. Může jet MHD, kde puboši řvou, pubošky telefonují, a bezdomáči smrdí. Každý má volbu.