nejsem v podobné situaci, ale cítím to tak, že záleží na mnoha okolnostech. Pokud byl bouřlivý rozvod pak to chce dost času. Záleží taky na styku s druhým rodičem, pokud jsou děti ve střídavce nebo často vidí toho druhé pak bych jim "dalšího rodiče" nemíchala do života zbytečně brzy. Pokud se s druhým rodičem vídají minimálně pak by třeba parťáka uvítaly. Taky je třeba zvážit povahu dětí, zda jsou spíš uzavřené nebo hrrr do kopy s každým.
Za mě bych dala nejdřív šanci tomu vztahu, klidně v řádu roku nebo dvou, mluvila o lidech kolem sebe jako o přátelích, klidně i ve smyslu, že s některými je mi opravdu dobře a až pak kdyby se vidělo, že je to na delší dobu pak bych ho postupně zaváděla do našich programů. Nejdřív venku na neutrální půdě, rozhodně mi nevolila oběd v neděli. Pokud by se ukázalo, že z toho nic nebude není pak těžké říci dětem, že s TÍM už se moc nevídáme.