Nepila jsem s ní kafe, ale četla jsem její výpověď. O tom jak trpí a léky ji nezabírají. A jak díky podepsaným a připraveným papírům má sílu bojovat o každý den. Kdo někdy poznal třeba jen bolest při zánětu zubu, kdy má chuť tlouct hlavou do zdi, tak ví, jaká bolest umí být a pokud nelze řešit, člověk už nechce být. A to je jen zlomek proti tomu, co někteří zažívají.
Utrpení jsem taky poznala dost a všichni, kteří kolem mě umírali na rakovinu trpěli neskutečně. A nesnáším řeči, že se dnes dá každá bolest řešit, protože to není pravda. Já osobně chci mít možnost se sama rozhodnout. Ze své vlastní smrti strach nemám. Tak jak to probíhá teď to za prvé není levná záležitost, za druhé si musí člověk rozhodnout sám, ne že za něj rozhodnou majetku chtiví příbuzní.