MYSLÍM, že si neděláme srandu. Jednak máme seniory blízko a druhak se blížíme. Spíš mi to připadá jako nutná obrana, abychom se z toho nezjevili.. a už také zažíváme to, co se děje s našimi blízkými a často nevíme, co s tím.

Manžel je už pár let v důchodu- já jsem o 20 let mladší. Manžel je v kondici, já si připadám občas dost zchátralá... nicméně, zatím dobrý.

a nedávno jsme viděli film

https://www.csfd.cz/film/482902-krasny-unik/prehled/

Mně připadal úžasný a případný a manžel byl tak nějak rozpačitý, že neměl konec jako Pretty woman.. , on má rád ty pohádky.

Pak jsme pár dní pobyli s našimi příbuznými s velkými chorobami a ve velmi vysokém věku a jsou pár - oddaní sobě, milující se, oni jsou spolu fakt skoro 70 let.. .. vzájemně závislí na sobě a oba jsme si na ten film vzpomněli najednou... že už tomu naprosto rozumíme oba stejně, že kdyby se jednomu z těch dvou mělo něco stát, tak stejně odejdou spolu..