Hodně žiju a hodně přemýšlím. Od jakživa. Snažím se pochopit, jak funguje svět a jak fungují lidi. Zajímám se a pozoruji. Hodně čtu a hodně koukám. Vstřebávám. Jsem hodná a vstřícná k živým bytostem. Bůh je všude se mnou a věřím mu. Povídám si hodně s lidmi i se zvířaty. Splývám s přírodou. Jsem i hodně sama, jen se svými myšlenkami. Přijímám to, co přichází a baví mě, jaký smysl to posléze odhalí. Věřím v dobro.
Neřekla bych, že se ještě hledám. Zdá se mi, že život mi sám od sebe přinesl spoustu odpovědí. Všechno má dříve nebo později nějaký význam.
Nikdy jsem nečetla žádné "hledačské" knihy ani bych nenavštívila nějaké kurzy. Myslím, že stačí prostě intenzivně žít, být otevřená a vnímavá, přijímat vše co přijde. Člověk se časem najde sám od sebe, pomůže mu jeho intelekt a ostatní bytosti. To je možná jeden ze smyslů života a já mám pocit, že už jsem se na své cestě našla.