Tak jahody jsou nadsázka, ale třeba do květinového záhonu nebo jak tu bylo napsáno, zasadit strom. Z té hlíny vyroste nový život, i když v jiné formě, mě je to docela sympatické. Ale je to problém tam, kde zemře člověk ještě mladý, který má širokou rodinu. Ke komu ten kompost dát, rodičům, druhému z manželů, sourozenci? Nebo že by se nějak podělili.
Rozprášení na místě, které měl člověk rád je mi taky sympatické, člověk tam prostě někde je.

Svíčku si zapálím kdykoliv a vzpomínky se vážou k jiným místům než je hřbitov. Vidím, jak s postupem věku není síla na ty hroby jezdit. Ono jich taky bývá postupem času víc na různých místech. Mladí, kteří už ty lidi neznali, nemají motivaci jezdit někam na hrob x km daleko.

Ztotožňuji se s písničkou "Do not stand at my grave and weep, I am not there, I do not sleep" - Nestůj u mého hrobu a neplakej, nejsem tam, nespím, ( jsem všude kolem).
https://www.youtube.com/watch?v=tli9Wy5UhSQ