Libiku,

ale to přece není žádná štítivost ani ÚPLNÝ odmítání domácích prací, to chápeš úplně špatně.

Pro mě je to o tom, že to dělám PŘESNĚ V TÝ MÍŘE, KTERÁ MI VYHOVUJE, což spočívá TAKY v tom, že někdy nedělám vůbec nic, někdy mě chytne rapl a uklízím třeba hodinu i dýl.

Rozporuju pouze tvrzení, že se něco v domácnosti MUSÍ dělat pravidelně s nějakou náročnou frekvencí, i když to toho dotyčnýho štve, protože se to prostě MUSÍ.

Myslím si, že v době, kdy už třeba netopíme v kamnech ( ano, tam bych to brala, že se to MUSÍ, protože by se mi nechtělo mrznout) není okolo domácnosti nic takovýho, co když se nedělá každej tejden, tak všichni členové bídně zahynou, sežerou je paraziti a salám jim propálí díru do žaludku.