Grainne,

mně se líbí představa, že je člověk placen za odpracovanou práci bez ohledu na to, kolik tím stráví času.

Ostatně tak to mám nastavené já. Štvalo by mě muset někde sedět 8 hodin a polovinu toho času hrát piškvorky, protože bych měla hotovo, a nemoct si nějak navýšit prachy tím, že toho udělám víc, přišlo by mi to demotivující.

Ovšem v zájmu spravedlnosti bychom měli vidět i to, že takový člověk je placen i za to, když zrovna nic neudělá, jen za to, že v té práci je, což zase někdy lze vnímat jako pozitivum.