Valkýro, já jsem plat a spotřebu neplánovala, zažila jsem doby, kdy jsem toužila po švestkově modrém favoritu(automobil) a zažila jsem doby, kdy mi bylo nad slunce jasné, že nepotřebuju vůbec nic. Teď jsem pozitivně nakrknutá na ten společenský tlak a jelikož mě práce jde, prodávám jí víc než musím. (a trochu věřím, že časem z toho může být výsledek, že budu mít víc peněz i víc času)

Ale k té spotřebě, pamatuji si, jak mi někdo na konci devadesátek říkal, jak pofrčej mobily a mě to nedávalo smysl, když už ho každý přece má