My jsme ten druhý extrém, takže je velmi těžké přemýšlet opačně. Dovezli jsme autem člena rodiny s problémem na pohotovost, kde strávil 4 hodiny v bolestech na zemi, protože jinou polohu nezvládal, teprve pak ho hospitalizovali a říkali jsme si, že kdybychom objednali záchranku, byl by první na řadě, ale přišlo nám to zbytečné, když ho můžeme odvézt autem.
Pak jsem si extrémně krvácivě rozřízla ruku, omdlévala jsem a vždycky když jsem se probrala, tak jsem přemýšlela, jak se dostanu na zašití, když z té ruky pořád tak teče a já omdlívám. Jela jsem taxíkem, protože mě verze „záchranka“ nenapadla.
Banalita – vymknutý kotník, jak má dotyčný poznat, že je to vymknutý kotník? Opět v naší poctivé rodině dotyčný nechtěl jít s vymknutým kotníkem otravovat na pohotovost … nakonec byly polámané snad všechny kosti v nártu, ale kdo to měl poznat, když ta noha byla nateklá nejvíc v kotníku.
Navíc v Motole už jsme měli i hlášku přes den „teď sem nejezděte, my bychom Vás nestihli vzít, přijeďte až na pohotovost“ – opět bez sanitky.
Jak má pacient rozlišit, zda je to vážné a nebo ne?