Libiku, já jim to řekla, ale poprvé to vzali to celkem tehdy těžce, bylo vidět, že jim to není příjemné. Nebylo mi tehdy ještě ani 30, tak jsem myslela, že pochopí, že chci nějak žít dál a že pro malou vnučku to taky bude lepší. Nakonec si to po čase sedlo a teď se s mým už mužem baví, i si volají. On zase už rodiče dávno nemá, tak je to takové propletené. Jezdíme k nim všichni na návštěvy. Museli to prostě nějak strávit a určitý čas to trvalo.