Mám doma dceru Adrianu. Říkáme jí Áďo, Aděnko, Adi. Ve škole jí říkají Aďko. Já ráda používám celé jméno, ale Adriana to moc nechce slyšet (asi jí zní přísně).
V okolí se s Adrianami setkáváme, její dvě nejlepší kamarádky se jmenují Adriana a Eliška. Sama se divím, že se s tím jménem běžně setkáváme, myslela jsem, že bude mít zajímavé jméno, ne moc časté. (Příjmení máme zahraničně znějící) Znám i dvě dospělé Adriany, obě ze Slovenska.