jsem dětná a v práci máme relativně malý kolektiv, samé ženské a dětnost nyní přesně půl na půl a funguje to pěkně. Šéfová je bezdětná, ale již ve věku, kdy ví, že sama brzy bude a velmi se snaží chápat. My dětné jsme tu ráno nastoupené poač prostě budíme rodinu případně rodina se budí samostatně bez nás, abychom odpo mohly o to dříve domů. Bezdětné naopak rády přichází až na devátou a nevadí jim tu sedět až do doby než mají spicha večer v přáteli nebo jdou od sedmi cvičit.
K lékařům chodíme svorně všechny bez ohledu na děti, nevšimla jsem si, že bychom my dětné chyběly častěji (máme týdenní nástěnku takže se ví, kdy kde kdo je) a musí tu vždy někdo být. Dovolené se poctivě střídáme. Náhodou vyšlo, že dětné nejsme ze stejných obvodů takže jarní prázdniny třeba nemáme stejně, to by jinak problém byl. Dětné upřednostňujeme prázdniny, bezdětné naopak lítají v lednu nebo listopadu za exotikou.
Mimořádnosti typu nemoc se týkají nás všech a máme pravidlo, že když potřebuju dřív (třeba kvůli třídním schůzkám) tak můžu je-li to do hodiny, je-li to o víc beru si počítač a dodělám si doma.
Home office občas využije každá z nás.
Nevnímám že by dětné "využívaly" ty bezdětné. Co naopak vnímám je, že by dětná nechtěla být šéfová, protože tu opravdu často bývá večer a prostě nemůže doma slíbit, že přijde, protože nikdy neví co bude, pan nejvyšší počítá s vedoucími lidmi "na zavolanou".