Přidat odpověď
Manko,
v čerstvých nedobrých situacích je to totéž, jako v první reakci sdělit pozůstalému, že dnes jsou výborné pohřební služby, které za tebe zařídí vše, takže to vlastně není tak složité - i když je to řádově jiná kalamita, princip je stejný. Účast v první řadě, radu až poté. Rady vlastně velmi často nejsou třeba vůbec, pokud nejsou přímo vyžádané - většinou se lidi dokáží zeptat či poradit si sami, obtížnější je to emoční zpracování.
Člověk má nárok být smutný / rozhozený i z banality a vyjádření pochopení ho neutvrdí ve "špatné" emoci, to je mýlka, tak to nefunguje. Nezraní ho to a přijetí mu třeba i pomůže tu emoci zpracovat.
Bahnění si v tom, jak mám život špatný, když mě zlá sousedka nepozdravila a padouch manžel nekoupil k narozeninám třicet růží, ale jen tři, je něco jiného.
Předchozí