Svynko, velmi ti rozumím. Nejsi sama.

Mám syna v deváté třídě. Není hloupý, ale ani nijak výjimečně nadaný, nemá žádnou "diagnozu", prostě normální přirozeně chytrý lenivý kluk. Na prvním stupni nosil jedničky, tu a tam dvojku, moc se neučil, ale to mi přišlo na prvním stupni normální. Na druhém stupni už se jeho neschopnost se učit projevila a v šesté třídě přinesl první trojku. Zároveň v té době, protože dělá závodně sport, dostal příležitost trénovat jednou týdně ve vyhlášeném klubu. To znamená, že ten den se do večera neukáže doma. Plus "normální" tréninky 2x týdně ve svém klubu. Takže jen jeden den je po škole doma. Dojíždí do školy i na všechny tréninky a opravdu toho času v týdnu moc nemá. Oznámila jsem mu, že ho v jeho závodění maximálně podpořím jen za podmínky, že nebude odflakovat školu. Nebudu mu říkat kdy a jak se má učit, ať si to zorganizuje jak chce, ale trojky nosit nebude, jinak jeden trénink ruším. A funguje to. V šesté a sedmé třídě měl ze všech "učících" předmětů dvojky, jedničky jen z výchov. V osmičce a devítce věděl, že dobrý průměr se počítá do příjímacích zkoušek, tak zabral a měl vždycky 3 dvojky.


Nejvíc na něj zabírá vědomí toho, že bychom mu omezili jeho sport. Kdybych na něj neměla tuhle páku, tak by ty trojky nosil a bylo by mu to jedno. Známky pro něj nejsou důležité a bohužel ví, že jedničky na základce jsou vcelku k ničemu. Vždycky dělá jen to minimum co je nutné pro splnění úkolu. Teď po vysvědčení měli jako třída nějaký test z češtiny a průměr známek byl 4,6. Si říkám, jestli to byl nějaký kolektivní protest, nebo co...Známky kvůli přijímačkám vylepšil, ale teď, jak ho tak znám, se na to vykašle. To bude půlrok do prázdnin...