Vzdálená budoucnost - to vidí jak kdo.
Třeba naše holka (čerstvě 12) už dávno mluví o studiu veteriny, kvůli tomu si dělá i nepovinné referáty v přírodopise, pořád se ptá, co všechno bude na tu veterinu k přijímačkám důležité a v čem by neměla polevit. A to mi přijde jako právě ta vnitřní motivace.
I když nedávno ji teda nalomila učitelka češtiny, že by prý do budoucna se měla češtině nebo filosofii věnovat. Odmalička má ráda knížky, takže o tom chvíli zauvažovala jako o náhradním plánu
A nedávno se ptala, jestli bude v Brně na vejšce bydlet na koleji nebo někde v soukromí. To mě dostalo. Mně by ani nenapadlo o tom ve 12 přemýšlet.