"Půlko,
vidíš, ty přiznáváš údajně průměrné výsledky"

Já je neměla průměrné úplně všude. Byly věci, co mě zajímaly. Třeba matika mi šla, fyzika mi šla, zajímalo mě to, měla jsem dobré známky, chodila na olympiády, sem tam nějakou vyhrála a tak. A pak byly věci, co mě nezajímaly. Třeba většina základoškolské češtiny (krásné písmo v písankách a teorie gramatiky) a kompletně celá němčina nebo později latina. Tam jsem neviděla smysl opravovat si trojky na dvojky jenom proto, že se to tak má.

Vlastně v učení se kvůli známkám nevidím smysl dodnes, pokud zrovna nejde o dobré vysvědčení na příjimačky. Musím ale přiznat, že je celkem pohodlné, že naše děti jsou školně konformní a snaží se o co nejlepší známky, ale stejně to nechápu.