Kudlo,
ale sama píšeš, že se dětí PTÁTE, co bylo ve škole... když to dítě má prostor se vyjádřit (a POSLOUCHÁTE HO, není to jen formální otázka po které pokračujete o něčem úplně jiném), tak je to v pořádku... I když holt zapomene říct o tom biografu ... Já mluvím o něčem jiném - o "neviditelných" dětech... o dětech, které nejsou nemilované, nebo dokonce týrané, jen jsou... neviditelné... kdy s nimi nikdo nemluví, nikdo je "neotravuje" ani "blbejma otázkama na školu" a podobně... Protože z toho pak plynou i ty další věci, do dospělosti.. takové dítě bude neviditelné "pořád", protože "Mařenka je v pohodě, nikdy neměla problémy, ta si poradí" - a pak Mařenka zjistí, že její sourozenci dostávají od rodičů hmotné statky i nehmotnou pomoc a nikoho nenapadne, že třeba Mařenka by taky ráda šla s manželem jednou za rok na ples a nemůže, protože JEJICH děti nikdo nepohlídá, protože Mařenka přeci nic nepotřebuje a nemá žádné problémy či nedejbože potřeby.
Tak jako maminku zakladatelky nenapadlo, že by zakladatelka třeba taky chtěla mít s ní oběd... A to není o tom obědě, to je o té neviditelnosti, která ubližuje.... a nakonec i způsobuje problémy mezi sourozenci.