V letech 2000-2007 si pořizovala bydlení na hypotéku v Praze velká část mých známých ze sportu, v naprosté většině původně mimopražského původu, tj. žádné "byty po babičce" a "levně koupené obecní byty" se nekonaly. Pro nikoho to nebylo "jen tak bokem", ale snad ve všech případech si takové páry (šlo vždycky o páry, singl by si to mohl dovolit málokdo) pořídili bydlení (tj. i hypotéku) a následně děti, tj. museli počítat tak, aby byli schopni splácet z jednoho příjmu, případně museli vydělávat oba i při malých dětech. Někdo to zvládal jednodušeji, někdo horko těžko, ale všichni "přežili", obvykle se dvěma dětmi krátce za sebou. Nikdo neměl (co vím) mzdu nad 100:000, většinou ani ne nad 50.000,- (žena žádná). Šlo tedy o byty v rozsahu 2plu skk až 3plus 1, žádné velké byty, natož vily na Ořechovce.
Pokud jde o "mimoprahu", mám pocit, že hodně levné byty se do určité doby daly pořídit např. v Ostravě, v Ústí n.L. a pod., ale neznám to tam natolik, abych dokázala posoudit, v jakých čtvrtích to bylo.
My jsme naši hypotéku z roku 2005 splatili nakonec relativně snadno díky tomu, že jsme koupili byt za rozumnou cenu ještě před tou velkou cenovou eskalací do roku 2008 a později manžel prodal svůj malý, ale nový a dobře umístěný byt v době, kdy ceny byly naopak nejvyšší (2007). Před krizí v roce 2008 ještě obdržel mimořádně velké bonusy v práci díky nějakému extra obchodu a vydařila se i nějaká jeho soukromá investice ... Měli jsme štěstí, protože po roce 2008 nejdřív zamrzly příjmy a potom začaly růst ceny ...