A některé věci teď zažívám s otčímem, do určité míry jsme se začali mít i rádi
, leccos jsem pochopila, i jeho minulé pohnutky, povahu a tak...cítím k němu soucit.
Taky sklízí určité plody své prazvláštní povahy...a přestože je soběstačný a lidi kolem sebe má, cítí se strašně osamělý.
Ztratil to, co považoval za "obyčejné" a samozřejmé...a zjistil to, až když to ztratil, už to dokáže i pojmenovat, pochopit.