Gajko, hezky jsi to shrnula
Chodím za ním, nevyčítám, prostě si povídáme, pijem čaj a asi si konečně užívám, že se nebojím, co zas mi bude vyčítáno, a jestli je ve snesitelné náladě nebo bude psychický teror.
I s bráchou jsme se shodli, že si vlastně teď sbíráme hezký vzpomínky. V mnoha ohledech je to nyní náročné, ale v jiných zase fajn.

A ke Kudle - možná "dělám špatné investice", ale zas moje děti vidí, že nemocný rodič se navštěvuje, podřizují se mu organizačně různé drobnosti a berou se ohledy. Tak třeba si to do budoucna zapamatují a ukáže se to jako investice dobrá