"Děvčata, pozor, já jsme sice pustila své soukromí, ale očekávám, že mluvím s inteligentními lidmi, takže se mi nebudete otírat o mé lidi, dík."

Libiku, já už se v tom dál nechci šťourat, ale přijde mi dost nepoměr si myslet, že ty se můžeš těm druhým posmívat (hahaha, domácí násilí, o tom jste jistě četli v Blesku), ale oni sami tobě nemůžou říct půl slova.

Skoro se obávám, že to tak nefunguje a že tě to holt občas kousne do zadku.