Pokoru vnímám jako to, že si člověk uvědomuje, že byť je sebechytřejší a sebevzdělanější, tak nesnědl Šalomounovo houno.

A že jak já mám právo na vlastní názor, tak stejný právo mají i ti ostatní (takže třeba rozčilovat se nad voliči Babiše nebo Zemana, i když já je nemusím, mi pokorný nepřipadá).

Plus to, že sice je dobrý se snažit, ale že to není všechno, a to, že mám větší úspěch, ještě nemusí znamenat, že jsem lepší.