Je velký rozdíl muset chodit do práce, která někoho až tak moc nebaví. A rozdíl být v domácnosti a dělat si, co kdo chce a co ho baví, i když ho to třeba neuživí. Toto jsem řešila asi před deseti lety, teď jsem " v domácnosti" a jsem naprosto spokojená. Mám na všechno, vaření, pečení, péči o děti i domácnost dost času a nemusím se honit, jako když jsem chodila do práce. Práci mám teď jen takovou asi na tři, čtyři hodiny denně, když tam nepůjdu, nic se nestane, půjdu tam druhý den. Čtu si, učím se jazyky, na cestách trávím mnohem víc času, než bych měla v práci dovolenou. Do normální práce, na osm hodin denně, by se mi tedy již hodně nechtělo.