"Marně přemýšlím, proč by mě vůbec mělo zajímat, co si o mně myslí můj soused."

jo, to jsem nikdy nepochopila

pořád říkám, že je to ta nejdůležitější věc, kterou mi dali mí drazí rodičové, ač se tím sami nikdy neřídili... naučili mě, že mě má zajímat, co si myslí lidé, na nichž mi záleží, nezabývat se myšlením lidí, na nichž mi nezáleží a své činy srovnat hlavně podle toho, jestli jsou v souladu s mou vlastní morálkou...
možná je to ale důvod, proč nemám pocit, že by se někdo zajímal o to, jestli chodím do práce nebo jsem v domácnosti, proč nemám pocit, že by mě někdo shazoval, že jsem ženská, proč neznám nikoho, kdo by měl kecy na hodně/málo dětí, proč nepociťuji žádné tlaky ohledně víry/nevíry... ale jsem o to svobodnější