jas, mně je do jisté míry lidí, kteří si svůj život neumí sami naplnit, bez nuceného chození do práce, vlastně hodně líto.
Jo, vím, že jsou i takoví lidé.

Jednu takovou jsem znala. Byla to dost jednoduchá holka u nás ve firmě, daly jsme se dohromady přes jinou společnou známou.
Střídavě mi jí bylo líto a střídavě mě děsivě nebavila a štvala.
Byla hloupá a nudná a pořád mluvila o tom, jak se nudí. Bydlela u rodičů svého partnera, tchýně jí uklízela, prala i vařila, ona jen seděla a nudila se, čtení ji nebavilo, ruční práce ji nebavily, zahrada ji nebavila, vařit ji nebavilo,...
Do práce teda chodila, ale světe div se, taky ji to nebavilo. Ale aspoň tím strávila 8 hodin denně.
Ulevilo se mi, když jsem změnila práci, že už se s ni nemusím stýkat.

Někteří lidi si neumí sami najít vůbec nic a realizují se aspoň prací, ale mě práce fakt zdržuje od věcí, které dělat chci.