Ráda vzpomínám na prázdniny, celé 2 měsíce jsem trávila na chatě v
Beskydech. Nebyla tam voda ani elektřina, suchý záchod, do obchodu 2 km, ale celé dny jsem si hrála venku se stejně starým bratrancem. Stavěli jsme hráz na potoce, chytali pstruhy, chodili na houby, stavěli bunkry, sbírali borůvky, stále vymysleli nějaké hry. Volně jsme běhali po lesích, v chatě byli jen na jídlo a na noc. A když pršelo, tak to jsme hráli karty a četli si stará 100+1. Pořád cítím tu vůni chaty mateřídoušky, voní jako moje dětství. Byla jsem hrozně ráda dítětem, děsila jsem se, že vyrostu, budu muset chodit do práce, budu mít samé starosti. Pamatuji se, jak jsem na své 15. narozeniny plakala, že už všecko hezké skončilo a moje dětství je definitivně pryč.