Žženo,

mě spíš zaujalo, že za metu ohleduplnosti je zde určeno zdržování. Což vychází z premisy, že to nejcennější, o co stojím nejen já, ale i ostatní, je čas.
Ohleduplný tedy jsem, když nezdržuji, lidi nejvíc ocení nezdržování.

Ale i když to je jistě časté, není to jediná možnost. Někdo nejvíc ocení, když na něho není vyvíjen tlak (ani řetězcem reprezentovaným prodavačkou, která markuje ostrým tempem, ani spolunakupujícími, kteří se pomalému nemehlu i bez komentářů vpíjejí pohledem do zad...) a dostane prostor ke svému tempu. Jiní ocení zase něco jiného. Prodavačka za kasou třeba občas ocení zákazníka, lovícího slevovou kartičku, takže se může třeba pootočit nebo si loknout vody...