U nás se také lidé vrací postupně do práce z HO, od května už by tu měli být všichni. Co se týká ochranných pomůcek, tak jsme si pomohli svépomocí. Zejména díky kolegyni, která zůstala týden doma, protože bydlí s dětmi, které pracují v podniku, kde skutečně došlo k nákaze zaměstnanců a ušila nám je. Roušky u nás dostávají lidé ve výrobě, ale i ti od počátku používali vlastní látkové. Ode dne kdy nastala povinnost roušky nosit se to u nás vyžadovalo, bez ohledu na to, jak si je obstaráš. Navíc jich byl celkově nedostatek, takže teprve tento týden nám byly dodány roušky objednané před měsícem.
Že jsou lidé na HO méně efektivní se projevilo jednoznačně, ti upřímní se tím ani netají. Navíc výstupy tomu i odpovídají. Jistě to neplatí pro všechny. Můj muž pracuje na HO spoustu let, tzn. máme dostatečnou kapacitu připojení na internet, pracovní místo se soukromím, velkým stolem, dalším velkým monitorem. Pečlivě píše co kdy dělal, protože se jeho práce se dále fakturuje, tudíž je tam i jistá kontrola. Povaha jeho práce to víc než umožňuje.
Já v práci jsem a jsem za to z více důvodů ráda, vůči dítěti cítím ale dluh, potřebovalo by více pomoci. Ale jsem mezi mlýnskými kameny, když půjdu na OČR, tak to "odnese" někdo jiný. I když tohle jsou pořád směšné starosti ve srovnání s jinými, kteří už musí nebo budou řešit existenční potíže.