U nás byly HO (cca jednou týdně) běžné i před krizí, ta práce se tak dělat dá a hodně lidí tak zvládne víc. Je celkem jasně vidět, kdo dělá a kdo ne, buď je práce hotová, nebo není. Teď to spíš drhne na tom, že nám kolabuje celé odvětví, takže se vytvářejí různé krizové scénáře, ale najednou jde spousta věcí vyřešit elektronicky, bez věčného schůzování, hodně věcí jde bez papírů. Svým způsobem se hodně procesů zefektivnilo. My to tedy máme tak, že lidé chodí do práce, aby v každé kanceláři seděl vždycky jenom jeden, čímž se zároveň řeší pošta a ty věci, které dálkově vyřešit nelze. My z vedení se tam scházíme častěji, protože něco je fakt snazší osobně, ale těch jednání je zhruba čtvrtina oproti normálu.