Irmi,
je mi moc líto, čím si procházíš.... bohužel současná situace vyvolává v lidech to nejlepší, i to nejhorší...

Uvědom si, že
1) matka s tebou nikdy nebude spokojená, takže není důvod se zase nějak přehnaně snažit - udělej pro ní co můžeš (kvůli sobě, abys ty sama neměla pocit, že ses na ní vykašlala), ale ne do sebezničení - matka je rybářka, když za ní budeš chodit jednou měsíčně, bude chtít každý týden, když každý týden, bude chtít 3x týdně, když třikrát týdně, bude chtít denně, když budeš chodit denně, tak bude chtít dvakrát denně, nebo soustavné telefonáty, nebo si začne klást podmínky typu, co jí máš nosit a jak máš být oblečená a podobně... Zkrátka NIKDY to neuděláš PRO NÍ dost dobře. Takže to dělej "dost dobře" pro sebe a zbytek utni.

2) platí to, co v letadle - napřed nasazuju kyslíkovou masku sobě a pak se starám o ostatní. I v téhle situaci musíš dbát na to, abys "mohla dýchat" ty sama - protože když se udusíš ty, tak už se o ty ostatní (dcera) nepostará fakt nikdo.

3) nauč se matce odpovídat v klidu a nenechat se zatáhnout do hádek. Má pocit, že kvůli tobě bude muset ven a umřít? "no jo, mami, to máš fakt blbý, já ti přinesu nákup v pondělí a ve středu, jestli máš pocit, že musíš jít ven v úterý, tak holt běž. Já nemůžu." Má to být tvoje vina? "jasně, mami, to víš že jo, zase máš pravdu". Osoba, která ti dokázala po smrti manžela vpálit to, co ti vpálila, si fakt nezaslouží žádné ohledy. A matka, která dokáže vlastnímu dítěti takhle ubližovat, fakt není "matka" a rozhodně jí nejsi povinována žádnou "úctou" nebo "láskou".

Pokud bys ale chtěla nějakou pořádnou radu, nebo si to probrat, tak v Česku běží psychologické konzultace zdarma
https://www.delamcomuzu.cz/