Co to všichni máte s těma mámama ? Kolik vám je let ? Vždyť už žádné mámy nemáte. Samy jste mámy. Tudíž své mámy už poslouchat nemusíte. Ani nemusíte žít podle nějakých jejich představ. Všechno jsem si přečetla a nechápu, proč jste ještě nedospěly. A proč si necháte ubližovat od člověka, který vás porodil a vychoval. Tím jeho role skončila a vaší rolí je, být svobodné, šťastné a spokojené osoby. Žít pro sebe a ne pro své mámy. Já vůbec nevím, co si o mně a mém životě moje máma myslí. Je mi to totiž naprosto jedno a záleží mi jen na tom, co si o tom myslím já. Pokud by mi máma chtěla něco říkat, nedejbože mě nějak řídit, měla by smolíka. Ráda jí pomohu, pokud bude chtít a potřebovat. Dám si s ní kafe, zatelefonuji, popovídám, vezmu jí na výlet. Mám jí ráda - dala mi život, starala se o mne a částečně mne vychovala. To je povinnost každé mámy, kterou si splnila. Já tu povinnost poslala dál ve svých dětech. Tím jsme všichni vyrovnání, necítím žádný závazek. Cítím se svobodně a svébytně. Nenechala bych se v dospělosti od žádné mámy ovládat. Nenechala bych se ovládat od nikoho. Můj život nikomu nepůjčím ani nedám. A vy se taky nedejte !!! A dospějte. Kašlete na své manipulující mámy. Uvnitř. Ale nekašlejte na ně navenek. Já myslím, že tohle celé vůbec není o mámách, ale o dcerách.