já třeba mám jistotu, že se mi potomek neožere, do Prahy ho pouštím už dávno, několik let, je mu 17 a má absolutní důvěru. Stejně jako ten starší. Jen ten mladší se ztrácel do 10 let i cestou ze školy. Pak zjistil, že chce cestovat, že chce být samostatný, tak se sebou musel něco udělat. Teď už zapomíná jenom zavazadla, třeba kufr nechá ve vlaku, když přestupuje. Zavolá mi, až když je celý hledání za ním, aby se pochválil, že kufr našel :)
Umí si poradit. Že je zmatený, s tím nic neudělám, ani on ne, se svým AS, ale poradí si to je hlavní - může cestovat :)