Nám se taky podařil kousek. Vyrazili jsme do krajského města cca 40 km od bydliště sjednat úvěr ve stavební spořitelně. Měli jsme synka v přenosném vajíčku, pak dvouletou dcerku a nejstarší byla prvňačka v té době ve škole v místě bydliště. Všechno jsme zařídili, opustili kancelář a rychle skočili do potravin vedle kanceláře, jen tak pro pár věcí do ruky. Pak jsme došli na parkoviště a klíče nikde. Muž si vzpomněl, že je pokládal na stůl v té kanceláři. Jenže oni měli do 14 hod. a už bylo zamčeno a nikde nikdo. Telefon nevzali. Takže jsme stáli ve městě 40 km od domova, v ruce vajíčko s miminem, dvouleté dítě, plné ruce nákupu z potravin, co jsme vzali jen tak do ruky a nejstaršímu dítěti končila 40 km od domova končila za chvíli družina a bylo třeba ho vyzvednout. Tak jsme tam stáli jako trubky úplně konsternovaní, v danou chvíli to byla docela absurdní situace.