Představte si nove dva domy vedle sebe, na samotě u lesa, mezi nimi je nový, dřevěný plot, nové udělaný vjezd na pozemek, jedna hrana kamenný plot sousedů, další hranu pozemku tvoří pole ve vyšší úrovni. Před domem je u garáže nové polozena dřevěná podlaha; u vjezdu z polní cesty je znatelne nové vysypan kacirek, který tvoří novy dvůr. Pravda, vrata chybí ale už jsou sloupky.

Já jsem na zahradě za domem, sazim. Najednou slyším přijet na kamínky auto. Jdu tam; Přímo před vraty garážie, 1m od nich, na dřevěné podlaze stojí cizi auto. Vystoupí pan, neřekne ani slovo, vynda psa, nasadí mu vodítko a chce jít směr les.. Já s lopatkou v ruce na nej koukám a čekám, on nic, tak ho pozdravim a vykoktam dotaz, zda tam to auto chce nechat? On řekne, ze ano, ze jde na procházku a řekne to tónem, ze mi do toho nic není . Já stojim, téměř neschopna slova... vykoktam , ze to je naše garáž, a zda ví, ze je u nás na zahradě.. A on, zamrmla něco ve smyslu, to je děsný., bez slova psa nanda do auta a naštvaný, hlavu si muže ukroutit, odjíždí.. Stala jsem tam s otevřenou pusou myslím dlouho..