S prvním májem mám spojené dvě historky. Jedna se traduje v rodině, to mi byl rok a babička bydlela na náměstí, přes které šel průvod. Byl mi rok a v okamžiku, kdy se ostatní šli k oknům jsem otočila panáka slivovice. Během chvilky jsem usnula a spala 14 hodin. Druhá je z doby kdy jsem byla ve druháku na gymplu. Z průvodu jsme švihali na nádraží a jeli pár zastávek abychom nasedli na lodě, které tam na nás už čekali a využili volný půlden ke splutí kousku řeky. Bohužel to byl první vlak po ukončení průvodu, byl děsně narvaný, bylo horko a mě se povedlo v něm nechat viset šusťákovou bundu s klokaní kapsou na zip. Bunda odjela od nás z Moravy směrem na Prahu střed, v Kolíně ji někdo odevzdal na nádraží. S ní odjely klíče od bytu, tramvajenka a občanka, nějaké peníze. Vše mi vzorně poslali na nádraží do místa výjezdu, až na občanku, kterou odevzdali na policajty. Bohužel občanský průkaz putoval z Kolína do Olomouce šest týdnů, nebylo možné pro něj někam dojet. Museli jsme odložit rodinnou dovolenou anžto do Maďarska jsem potřebovala pas, který jsem si bez občanky nemohla vyzvednout...