můj dědeček vařil skvěle (a babička zrovna tak)... dokonce v důchodu začal i péct a jeho kynuté buchty, to byl zážitek - heboučké, měkoučké, nadýchané - nikdy potom jsem už tak výborné nejedla... ale dědeček byl absolutně neuvěřitelný člověk, uměl na co sáhl, všechno opravit, šít, žehlit, vařit, nakládal maso, udil, dělával klobásy... dodnes vzpomínám, jak jsem s ním byla na procházce už s kočárem s nejstarší dcerou a upadlo mi kolo - dědeček chvilku koukal po zemi, pak sebral kovovou podložku, o kus dál kousek drátku, nějaký šroubeček, zaklekl a než jsem se nadála, kolečko zase drželo doma mi pak zkontroloval i ta zbylá a všechny upevnil - a držely pak i když jsem v tom kočáru vozila tu nejmladší
jinak táta vaří taky výborně, vlastně dneska už máma vaří minimálně...
naopak můj muž vaří tak akorát čaj