Já se taky nechci vrátit do starého života, jenže to je přesně to, kam mě nastalá situace tlačí ať chci nebo nechci. Před rokem a něco jsem změnila práci, konečně přestala pracovat z domova a být závislá na MM, práce mě baví, lidi tam jsou fajn, vcelku už jsem se tam dost naučila, od dubna jsem měla slíbený i zvýšení platu, ještě v únoru jsem byla na služební cestě, tak nějak jsem začala mít pocit, že můžu konečně volně dýchat a že mě třeba ještě potká něco hezkýho. Teď jen tiše doufám že firma nezkrachuje, většinu času jsem doma na 60% platu. Naštěstí mám alespoň 1-2x týdně službu a můžu jít do kanceláře - akorát tam většinou nikdo není. Takže jsem doma, snažím se přežít každý další den, vařím, uklízím, snažím se něco dělat, aby to rychleji uteklo a už byl zase večer a já si mohla jít lehnout a hlavně nemyslet na to jaký má tohle všechno snažení smysl a co bude.
Takže ne, nechci svůj starý život, chci svůj nový život, prosím.
Chci jít s kamarádkou na pivo, jet se synem na festival, chodit s kolegama na oběd který nemusím vařit a tak.