Je ale něco z principu špatnýho na nadřízenosti a podřízenosti? Lidi žijou v hierarchickejch vztazích, v praxi jsme si s málokým rovnocenný.

Upřímná pochvala od nadřazenýho (a nemusí to bejt nutně nadřízenej) vlastně znamená, že on se snižuje ke mě.

Osobní nezávislosti si cením, formální nadřazenost rád moc nemám a ani na ni moc nedám, ale skutečný rovnosti je v lidskejch vztazích míň jak šafránu. Daj se před tím akorát zavírat oči.