Kdysi jsem pekla bábovku, po stopadesáté asi tak. Občas do ní přidávám místo části mouky trochu kokosu nebo ořechů. Tehdy to byl kokos. Co jsem s ní provedla jinak nevím, ale po vyklopení jsem doslova vysypala kopeček drobků. Ani kousek nezůstal pohromadě, vůbec se to nespojilo. Vajíčka v ní podle skořápek byla.
Jinak při vaření spíš způsobuju katastrofy, téměř doslova. Dvakrát jsem v předrychlovarkové době připálila vodu na čaj. Jednou z konvice na plynovém soráku odtekly plastové části, podruhé se utavil i hliník. Kuchyně byla málem na omlácení omítek, ten smrad byl všude.
V remosce jsem dělala cibuli jako základ pod rýži, zazvonil telefon. věděla jsem, že nesmím víko vrátit na remosku, že už by se cibule připálila. Tak jsem ho s přehledem položila na umakartovou desku stolu a i když jsem telefon vyřídila rychle, propálila jsem kolo do linky.
Když se na trhu objevil popcorn do mikrovlnky s dobou trvání 15 vteřin nějak jsem si piktogram přeložila jako 15 minut. Strčila jsem popcorn do mikrovlny, nastavila 15 minut a odešla k sousedům. Požár byl pouze lokální, ale opět jsme museli vymalovat.
Jo a ještě podle nějakého rodinného zvyku se zhruba kolem Mikuláše u nás v rodině dělá zkušební vánočka. Ta je vždy jak do pekařské soutěže a ta "nacvičená" vánoční se buď rozjede, nebo je moc tmavá, nebo...naštěstí na Štědrý den peču tři, tak alespoň jedna bývá použitelná i k dekorativním účelům, ale nikdy není tak dobrá jako ta první. Už na to kašlu a neroním slzy, za 30 let jsem to pojala jako tradici.