Myslím, že každý si může přát , co si přeje, jde o to, jestli to existuje. A taky si myslím, že dar nekomplikovaného partnerství je něco jako dar mít hezký oči nebo víru, že to nedostane každej. V neposlední řadě si myslím, že vdávání je instrument pro následné rození a budování hnízda.
Nechtěla jsem se tě dotknout.

Za sebe mohu říct, že mě má šťastná vdávání přinesla stejnou míru radosti jako bolesti a že by možná bylo lehčí to vůbec nezažívat. Je samozřejmě blbost vstoupit ve 20 do kláštera, ale v 50 už člověk prostě ví, že je v životě něco za něco.
Měj hezký den