Agnieszko, jako všude, i u těchto lidí je to individuální. Velkou roli hraje samotné postižení, schopnost jednotlivce pochopit, protože někdy vysvětlování nestačí a ty pudy mají všichni. Je určitě dobré snažit se vysvětlovat už od dětství a vést k diskrétnosti, oni nemají zábrany a samotný pojem "soukromí" není lehké vysvětlit.

Násilí, různé povahy, na postižených lidech, je na samostatnou kapitolu a je to tak hrozná věc, že k ní bych jen těžko hledala slova, to patří do ranku "lepší nevědět", ale to neznamená, že se to neděje a jeho rozšíření i míra je bohužel i v dnešní době a dnešních podmínkách tak velké, že by člověk brečel.. Pudy totiž mají i "normální" lidi a někteří je těžko ovládnou, zvlášť když mají nad někým (jakkoliv pochybnou!) moc..

Z praktické stránky - znám paní (68let), která se stará o postiženou dospělou dceru a zároveň o její zdravou holčičku (otec neznámý). Vím o paní, která má ve svém domě páreček dospělých handikepovaných MR, takto se domluvili rodiče obou stran, u paní je ta možnost, mladí se cítí jako "dospělí", přišlo jim to jako nejlepší řešení, než ústavní nebo chráněné bydlení, antikoncepce samozřejmě ano.

Nevím, jak jsi svůj dotaz myslela nebo jak se tě dotýká.
Dnes je trend rušit institucionální péči napříč škálou potřebných, od kojenců až po seniory. tudíž lze očekávat, že takoví lidi se běžně pohybují ve společnosti, v dopravních prostředcích, pracují. Taky je třeba si uvědomit, že je tu určité procento lidí s nedostatečným IQ, ale "bez štemplu", prostě proplouvali, byli divní, blbí atd. ale k diagnostice nikdy nedošlo (mluví se často o bezdomovcích, ale jsou i jinde).

K tématu je možno vyhledat si různé materiály na internetu nebo absolvovat seminář, vím, že Nautis (bývalá Apla) pořádá různé akce edukativního charakteru, nevím, odkud jsi, u nás v Ostravě mívají organizace pro autisty párkrát za rok školení pro pečující třeba na zvládání agrese u těchto osob nebo právě o té sexualitě, jezdí k nám Julius Bittman nebo Hynek Jůn..