Libiku,
však to tu taky kromě tebe nikdo netvrdí.
Pokud jde o tu druhou část, tak samozřejmě i já znám chronicky nemocné lidi, dokonce i mladší než čtyřicátníky, ale ve všech věkových kategoriích až řekněme do toho důchodového věku 65+ je to pořád menšina, nikoli většina. A v kategorii 65+ bude předpokládám většina lidí nemocných „úměrně věku a opotřebení“. Proto taky píšu, že u fyzicky těžce pracujících nebo lidí, co žijí v dlouhodobém stresu a vypětí chápu, že se bude více projevovat jak to opotřebení, tak i nějaké nemoci. Nicméně já spíš znám kavárenské povaleče než horníky, a kromě toho mám fakt vypozorováno, že velká část těch opotřebení a „churavění“ je v hlavě. Lidi, co byli mentálně staří už ve třiceti k tomu prostě inklinují víc. Nejspíš za to nemůžou, holt nejsme všichni stejní, ale jak se lidé sdružují spíše se sobě podobnými, je jasný, že v mém skutečném okolí to bude zanedbatelná menšina.