Přidat odpověď
Oni nezdrhají, protože na to jsou jako celek příliš zbabělí. Akorát se snaží v mezích možností už se z toho vykroutit. Je to jedno, jestli pracují nebo ne, stejně jim všichni jen nadávají.
Je to strašně nefér. Konečně by se mělo říct, CO škola je. Jestli zařízení, kam rodiče odkládají své děti, aby mohli také trochu žít, nebo vzdělávací zařízení.
Rodiče by se měli zeptat sami sebe, jak je možné, že bez intervence státního aparátu se nejsou schopni postarat o svoje děti, že s nimi nevydrží v jedné domácnosti. Ne všechno je jejich vina. Jenže ten problém nevězí ve škole. Tam fakt ne. Vlastně nevězí v nikom, na koho se rozhodneme delegovat svoji zodpovědnost, je to pouze v nás.
Píšu vlastní zkušenost. Také mi přišlo nutné, aby děti chodily do školy. Důvod byl především v tom, že jsem si nevěřila, že jsem schopná zvládnout kvalitně výuku a že dlouhodobé domácí vyučování mi nepoleze na nervy. Když se to stalo nutností, zjistila jsem, že to umím a děti jsou tak šťastné, rodině odpadne obrovské množství stresu a naopak získá hodně času. Jen pouhý fakt, že ráno můžeme vstávat, když se probudíme, přinesl neskutečný benefit ve zlepšení atmosféry doma, zklidnění všech. Děti pracují denně bez brblání, návyk si vytvořily snad během týdne. Samy si chystají věci, chtějí se učit. Učitel u jednoho dítěte je k dispozici jako supervize, zpětná vazba, pomoc. Druhý je marný, jen spamuje.
Vyučování obou dětí mi trvá denně cca 3 hodiny, abychom plnili ŠVP. Čili mi to neznemožňuje pracovat.
Jediné, co chybí, je neustálá pruda. Snášení ataků prudících lidí. Blbé je to jen pro prudiče, protože mají méně prostoru k prudění a pro koronavirus, který má méně prostoru k mutování a množení, což může ve výsledku vést i k jeho pádu z výsluní. Když chvíli vydržíme.
Není to nic tak nepochopitelného. Učitelé teď měli velikou šanci, ředitelé především. Škoda, že jí nevyužili.
Předchozí