CisloPi,

v matematických symbolech je to rovnocenný zápis .

Jinak já třeba učím děti "čtveřice příkladů". Učí se to i u sčítání a odčítání a učilo se to právě u těch množin.

Ale neučí to dneska každý, v jiných pracovních sešitech než těch, co používám, jsem to nenašla, a moje asistentka mi potvrdila, že její syn (jen o dva roky starší, než máme děti ve třídě a na stejné škole) se to taky neučil.

Jde o takové to, když 3 + 4 = 7, tak 4 + 3 = 7, 7 - 4 = 3 a 7 - 3 = 4. A totéž pro násobení a dělení, 3 . 4 = 12, 4 . 3 = 12, 12: 4 = 3 a 12 : 3 = 4.

Nejdřív jen ze tří daných čísel tvoří příklady, pak jedno číslo chybí, tak domýšlí...a většinou i zjistí, že mají víc možností, pak mají jen jedno číslo a hledají dvě na doplnění. Učí se tím, že sčítání a odčítání jsou opačné operace, stejně jako násobení a dělení. Že mezi čísly jsou různé vztahy, že ty vztahy platí, ať vezmeš podle určitých pravidel vybraná jakákoliv čísla. No a v neposlední řadě to napomáhá k upevňování těch spojů, dětem se hrozně uleví, když zjistí, že když ví, kolik je 4 . 3, tak vlastně umí vyřešit i ty tři ostatní příklady.

Takže násobilku 9 už se naše děti neučí, protože už všechny příklady na násobení 9 spočítat umí...kromě 9 x 9...a to si nejen pamatují, ale většinou už v tu dobu znají i to s přidáváním desítky a ubíráním jednotky...Násobilka devíti se jim obecně líbí, někteří si všimnou symetrie v číslech, uspořádání v tabulce násobků...

Nejtěžší je pro děti násobilka 7 a 8, to se jim hrozně motá.