"já si myslím, že pro lidi obecně je šílený sociální stres to, že se nemůžou setkávat s ostatními. Navíc pro ty děti, kdo ví, co si z toho vezmou - ten strach z toho, že nesmí s nikým mluvit, nikoho vidět - když přírodní nastavení je žít v tlupě. Jako fakt nevím, co z toho těm dětem nakonec vyjde psychologicky. Pokud se jedná teď o tři měsíce, tak asi v pohodě, ale pokud se to potáhne dál, tak si myslím, že se z toho většina lidí regulérně zblázní."

Ukazuje se, že o školu na "full time" zase tolik lidí nestojí. Jak píšeš - občasná online výuka není k zahození. Ale platí to i pro druhou stranu - pro introverty. Od malička jsou všichni tlačeni do kolektivů a ti, co si na společnost moc nepotrpí, se tam speciálně musejí dát - aby se "otrkali". "Sociální stres" má plno lidí, dětí nebo dospělých, kteří musí trávit spoustu času s lidmi, se kterými nemají nic společného. A ačkoliv je dobré se učit už od dětství komunikovat s druhými a trávit s nimi čas, rozhodně bych byla pro, aby toto bylo možné nějak individuálně nastavit. On i takový introvert jde mezi lidi raději, když se může průběžně dobíjet doma a dělat nějakou část práce bez lidí. Nehledě na to, jak je únavné takové denní dojíždění s těžkou taškou na zádech.
Mnoho dětí má mnohem pozitivnější vztah k učení za těchto podmínek a mnoho dospělých si chváli home office a nechce se jim zpět k původnímu uspořádání. Přitom jsou to věci realizovatelné, stačí jen chtít.