Velšice, my jsme třeba u syna dlouho zkoušeli trvat na společném jídle...ale ty scény u toho nám fakt nestály za to, on se v klidu nenajedl (je hubeňour) a pak měl hlad a byla z toho další scéna...a my jsme se dohromady s ním taky nenajedli v klidu...od té doby, co jsme najeli na systém, že v běžném provozu jí sám a jenom při nějakých zvláštních příležitostech s námi, tak je klid...a nakonec začal jíst i víc a i věci, co předtím nejedl...