Přidat odpověď
Tak u nás je to tak, že když je možnost, tak se najíme společně, ale zase nikdo nedělá naschvály, že by společné jídlo bojkotoval.
Když jsme všichni doma, jíme spolu ( hlavně obědy nebo teplou večeři). Pokud děti přijdou z tréninku, vím, že manžel dorazí a za hodinu a půl, tak se najedí, manželovi jídlo ohřeju nebo uvařím čerstvé. To samé, když má třeba dítě online hodinu, najíme se ostatní, ono si vezme oběd později. Když dorazí návštěva nebo jsme na návštěvy my, jí se společně.
Občas se manžel omluví a jí v pracovně, ale to se stalo teď tak jednou za měsíc.
Dost šílené tanečky dělá kolem jídla tchýně. Jsme domluveni na oběd, ještě dopředu hlásíme, že dorazíme v půl jedné. Přijede ve čtvrt a ona už má poznámky, že jídlo suší na sporáku od půl dvanácté. Tchána sprdne - jde brzo/pozdě/pomalu/ptá se, co bude... Naopak švagr může přijít, nemusí, cokoli je v pořádku. A sama jí až hodinu po nás, když se celá schvácená svalí na židli, protože pořád něco na stůl dodává.. a něco málo s ní s tím, že bere léky, po kterých nesmí určitou dobu jíst. Nějak se mi nepovedlo vysledovat kdy ty léky bere, protože proces je stejný, ať jsme u ní na oběd v půl dvanácté nebo v jednu. odmítnutí jakéhokoli jídla je z její strany považováno za její přímou urážku... Radši už zvu na oběd jí k nám.
Předchozí