Flipe, já si taky socialistické zemědělství neidealizuju. Zaostalé, málo produktivní, důkazem toho bylo ostatně i to, že místo kombajnů byly na sběr brambor nasazováni studenti a třeba i armáda. Armáda se podílela na kdečem, počínaje prací na chmelnicích přes sběr ovoce a konče sbíráním kamenů na polích. Nikomu nevadily ty tři týdny zameškané školy, které na polích trávily tisíce a tisíce studentů. Já třeba žila v bramborářské oblasti a sbírat brambory jsme chodili už v 1.třídě, sice jen jeden den, ale i tak. Dneska nemyslitelné poslat na pole 6-7-leté děti!
A nebyla to jen malá produktivita, problematické bylo častokrát i skladování. Zelenina se na pulty dostávala v bedýnkách, kde bylo kolikrát víc hlíny než zeleniny, bývala i nahnilá nebo plesnivá. Lidi se rvali o zahrádky, aby si růčů fůčo vypěstovali to, co na pultech nebylo. Potravinová soběstačnost byla jen vlhkým snem a je zajímavé, jak se ta fáma mezi lidmi drží. Ale zase fakt je, že když se odbahňovaly rybníky, šlo bahno zpět na pole, prohlubovala se koryta řek a bahno šlo opět na pole, na venkově se na pole vyvážely septiky, hovnocúc to rozstříkal po louce, na pole šla i chlévská mrva nebo kejda. Dneska je mrvy málo, protože jsme dobytek vybili, kejda taky není a z rybničního bahna je nebezpečný odpad. Péče o půdu je horší, než za socialismu. Jezedáci totiž věděli, že podle úrody budou mít výplatu a jakž takž dokázali sestavit osevní plány. Dneska to už nejde, když pole nenahnojíš, těžko vystřídáš různé plodiny.
Vesnice má dneska sama o sobě dost problémů, zemědělství je jen malým střípkem mozaiky.