Odpovím Václavce, ale zahrnu sem i reakce na další nicky, které si nepamatuju přímo adresně.
Dezinformátoři si zatraceně nejsou kvit. Nepravdivé informace, pomluvy, fámy, konspirační teorie existovaly vždy, to je pravda. V nedávné době a v návaznosti na sociální sítě se nicméně objevil specifický druh: "záměrné dezinformace, vytvářené s cílem narušit základní důvěru v demokratický systém, jeho funkčnost a smysl". Jejich cílem je zcela rozklížit víru lidí v možnost získání jakési, byť dočasné, orientace a přehledu a vytvořit dojem, že dezinformátoři jsou vlastně všichni, že relativní je úplně všechno a věřit nelze nikomu. Přesně ten stav mysli, který jsi popsala u sebe.
Takže když se dnes píše "dezinformace", myslí se tím právě tyto záměrné dezinformace, dezinformace typu virálně šířených fake news. To zdaleka není totéž jako když se v Lidovkách seknou nebo je tam někdo líný se pořádně podívat a napíšou, že elektřina se zdraží o stopadesát procent. Záměrné dezinformace (ZD) pocházejí ze zdrojů blízkých Rusku, Číně a domácím antisystémovým, populistickým a antidemokratickcým subjektům. (Např senátor Ivo Valenta.) Cílem těchto zdrojů vůbec není být médiem a poskytovat informace, jsou používány jako zbraň. Publikují cokoli, co má potenciál prohloubiot nejaký existující nebo rýsující se vnitřní konflikt: mezi starými/mladými; levičáky/pravičáky; bohatými/chudými; covid-opatrnými/promořovači... Pokud má takový potenciál náhodou zpráva odpovídající faktům, otisknou ji taky. (Viz Prymula). Současně taky neotisknou cokoli, co není pravda. Budeš-li chtít zveřejnit na Sputniku, že jsi viděla ve Znojmě aligátora, nejspíš neuspěješ. Zásadně zkrátka neposuzují zprávy a nevytvářejí titulky podle toho, jestli je to pravda nebo ne, ale jaká je šance, že to přileje do ohně existujícího vnitřního pnutí, tj. že to přispěje k takzvané polarizaci společnosti.
Jistě nejsou všechny trolí farmy (velké sály plné lidí u počítačů, kteří podle instrukcí zakládají tisíce a tisíce profilů na sociálních sítích, odpovídají, hejtují, etc.) jen v Petrohradě. Podobným byznysem se živí fešácké společnosti na Západě schopné brilantních analýz dat ze sociálních sítí, viz slavné Cambridge Analytica, která napomohla volbě Trumpa nebo AggregateIQ, která stojí za Brexitem. Viz výborný film Brexit: The Uncivil War.
Proto velmi záleží na citovaném zdroji, nejen na informaci samotné. I v případě, že dezinformační médium použilo čistě náhodou (protože měla konfliktní potenciál) zprávu pravdivou. Užíváním takových zdrojů přispíváš do jejich statistik a tím je udržřuješ při životě.